Otakar Španěl – nejvýznamnější český medailér 20. století

15.7.2011

Učitel několika generací československých medailéru a autor prvních československých mincí se narodil 13. června 1881 v Jaroměři, se v rodině Františka Španiela, jaroměřského rytce a obchodníka se sklem a jeho manželky Anny, rozené Šlosárkové.

V letech 1893-95 studoval na jaroměřské řemeslnické škole, následně pak na Střední uměleckoprůmyslové škole v Jablonci nad Nisou (1895-1899), vídeňské akademií (ABK, 1899-1902) a Akademií výtvarných umění v Praze (1902-1904). Podle vyprávění malíře Jaroslava Bendy se  na zkoušky na Akademii výtvarných umění Španiel opozdil, a aniž by se Václavu Myslbekovi stačil představit, připojil se k ostatním adeptům a začal modelovat. Byl přijat jako jediný z dvanácti uchazečů.

Po nedorozumění s J.V. Myslbekem, v jehož ateliéru Španěl studoval, školu předčasně opustil, prodal svůj nově zařízený ateliér a koncem roku 1904 odjel do Paříže. V hlavním městě Francie žil do roku 1912, pracoval v Charpentierově ateliéru, seznámil se s francouzským sochařem a malířem Antoine Bourdellem (který mimochodem pracoval v ateliéru jednoho z největších sochařů 19. století Auguste Rodina), a během této doby vytvořil na stovku medailí, plaket a reliéfů. Pobyt v Paříží, který měl významný vliv na jeho další tvorbu, přerušoval cestami do Londýna, Bruselu, Vídně, Mnichova a kratšími pobyty v Brně, kde byl členem Klubu přátel umění.

V dubnu 1912 se Otakar Španěl vrátil do Prahy a získal ateliér přímo naproti AVU., od 30. září 1919 vedl na pražské akademii speciální medailérskou školu, a v letech 1937-1939 tam zastával také funkci rektora. Po vzniku ČSR se podílel na obnově mincovny v Kremnici a byl autorem prvních československých mincí, s jejichž ražbou se začalo v roce 1921. Jejich nové pojetí a výtvarné motivy ovlivnily podobu mincí i v dalších evropských státech.

V roce 1927 spolu s V.H. Brunnerem Otakar Španěl zvítězil v soutěži na hlavní dveře katedrály sv. Víta. Během 2. světové války byl v letech 1942-1945 vězněm ve svatobořickém táboře na Moravě a Kounicových kolejích v Brně. (Ve válce 30 listopadu 1944 nedaleko Štrasburku padl jeho jediný syn Ivan, voják francouzské armády). Po osvobození se vrátil na Akademií výtvarných umění, a byl jejím rektorem v letech 1946-1948, zemřel 15. února 1955 v Praze.

Otakar Španěl nejenom ovlivnil vývoj české moderní medaile a je považován za nejvýznamnějšího českého medailéra 20. století. Vedle medailí a plaket je autorem několika pomníků a významných souborů portrétů význačných českých osobností, držitelem tří stříbrných medailí ze světových výstav (1913 Brusel, 1913 Gent, Paříž 1937 a francouzského Řádu Čestné legie (1927). Jako uznání Španielova významu pro české umění zejména v oblasti portrétu a medailérské tvorby byla vydána pamětní stříbrná stokoruna se Španielovým portrétem a poštovní známka z jeho medailí.

VZ

Zdroj: Slovník autorů a zhotovitelů mincí, medailí, plaket, vyznamenání a odznaků se vztahem k Čechám, Moravě, Slezsku a Slovensku (1505-2005), Petr Haimann, nakladatelství Libri, Praha 2006; Wikipedie

 




Komentáře

Staňte se předplatitelem pro zobrazení a přidávání komentářů.

Objednat předplatné