Prodej zlata v Česku během pandemie stoupl o stovky procent

9.6.2020

Praha 9. června (ČTK) - Prodej zlata v Česku během pandemie stoupl o stovky procent. Extrémní poptávka po fyzickém zlatě a stříbře způsobila dočasný nedostatek zlata na trzích a stále trvající nedostatek stříbra, uvedli dnes hlavní tuzemští prodejci zlata pro ČTK. Přesná čísla neuvedli. V současné době se cena zlata na světových trzích pohybuje kolem 1720 dolarů za troyskou unci (v přepočtu 40.454 Kč), přičemž v polovině května ceny atakovaly sedmiletá maxima na úrovni 1765 USD za unci. Historické maximum zlata ze září 2011 činilo více než 1912 dolarů za troyskou unci.

"Zatímco situace v dodávkách investičního zlata se částečně stabilizovala, normalizace situace na trhu investičního stříbra je zatím v nedohlednu. Největší problém je momentálně v dodávkách stříbrných slitků, které se v podstatě nevyrábí. Nikdo je tedy nemá k dispozici na prodej," řekl ČTK předseda představenstva společnosti Golden Gate CZ Libor Brůna.

Kdo podle něj nestačil nakoupit fyzické investiční stříbrné slitky do vypuknutí pandemie v březnu, bude si muset počkat. Tato kritická situace ve výrobě a dodání stříbra v podobě slitků proto podněcuje zájem investorů. A nedostatkové může být opět i investiční zlato, jak tomu bylo v březnu. Zakoupit aktuálně stříbro je nyní možné v podstatě jen v podobě investičních mincí. Optimistický výhled na dodávky stříbrných investičních slitků ve velmi omezeném množství je červenec 2020. Je otázka, za jakou cenu bude stříbro ve fyzické podobě v té době ke koupi, podotkl Brůna.

"Kvůli pandemii koronaviru všechny západní rafinerie vzácných kovů už 20. března přerušily výrobu," uvedl ředitel společnosti Zlato.cz David Marášek. Téměř polovina světové produkce zlata pochází ze švýcarského kantonu Ticino u italských hranic, tedy země, která byla v Evropě nejvíce postižena koronavirem. "Roční produkce tam činí přes 1500 tun zlata. Každý si asi dovede představit, co může dvou- až tříměsíční výpadek s cenou zlata udělat. Důsledek je zřejmý, téměř nikdo, až na pár výjimek, zlato skladem nemá," poznamenal.

Bezprecedentní ´ředění´ peněz v ekonomice přes extrémně nízké úrokové sazby a programy kvantitativního uvolňování vyvolává u lidí mnoho otazníků ohledně budoucnosti jejich kupní síly. Mnoho lidí se tak odhodlalo během pandemie koronaviru alokovat své úspory ve zlatě a dalších bezpečných aktivech, které nepodléhají riziku hyperinflace, upozornil analytik Purple Trading Štěpán Hájek.

Poptávka po zlatě je zatím tažena primárně zlatem okolkovaných v investicích, převážně pak ve slitcích, které jsou nejvíce likvidní a naozdíl od investic do ETF nebo podobných derivátů, zde není riziko úplného kolapsu finančního systému. Inflace by mohla rychle vystřelit, což opět podpoří poptávku po zlatě a růst jeho ceny, dodal.

Cena zlata je na trhu nejdražší za sedm let. Podle analytiků může dále sílit a překonat historické maximum ze září 2011. "Z pandemie se stal špendlík, který propíchl gigabublinu v mnoha třídách aktiv. Zlato k nim ovšem nepatří, u něj je to naopak," doplnil Marášek. Cena zlata vyjádřená v korunách se podle něj zvedla jen za poslední rok a půl o 50 procent. "Dolar totiž také už není za 21 korun, ale za 25 korun. Cena zlata se tak může do dvou let pohybovat na dvoj až trojnásobku," odhadl.

Loni zlato zdražilo o 18 procent. Táhly ho zejména nákupy centrálních bank a také nízké úrokové sazby. Za letošním růstem stojí koronavirová pandemie i napjaté vztahy mezi USA a Čínou, které covid-19 ještě vyostřil, řekl v květnu ČTK analytik společnosti Golden Gate CZ Marek Brávník.

fd mha




Komentáře

Staňte se předplatitelem pro zobrazení a přidávání komentářů.

Objednat předplatné