Sbírat či nesbírat pamětní mince?
8.4.2015
Co sběratel, to jiný názor. Jedni pamětní mince považují za významné sběratelské položky, jiní za mince nevýznamné, jejichž cena je vždy vyšší než cena shodné oběžné mince – tedy za novodobý způsob, jak tahat z lidi peníze. Tak či onak historie pamětních mincí je bezmála stejně stará jako historie mincí samotných a příčinu obliby těchto mincí je možné hledat nejenom v jejich výtvarné různorodosti, ale i naději sběratelů v jejich postupné zhodnocování.
Již ve starověku byly některé mince raženy nikoliv pro běžný oběh, ale za účelem darování či „na památku“ nějaké události. V 19. století se pamětní mince začaly razit již s tím vědomím, že skončí v numismatických sbírkách. Dnes jsou tyto mince primárně vydávány pro sběratelské účely. Nutno však podotknout, že jsou zároveň zákonným platidlem ve státě, který je vydal. Bez této podmínky by se nejednalo o mince, ale o medaile. Pamětní mince tedy vydává příslušná emisní banka nebo jiná k tomu oprávněná instituce.
Na našem území byly v průběhu 20. století vydávány především československé pamětní mince, které byly raženy od roku 1928 do roku 1993. V této tradici pokračuji obě republiky – česká a slovenská. Původně byly pamětní mince raženy v bankovní jakosti, tedy v zachovalosti UNC a prodávány za cenu nominálu. Za mince ve špičkové kvalitě PROOF se trochu připlácelo. V současnosti i nové české pamětní mince v bankovní jakosti jsou prodávány s příplatkem, o mincích v kvalitě PROOF ani nemluvě.
Do 30. června 2006 platilo, že všechny československé pamětní mince vydané po roce 1953 byly platné, resp. za jejich výměnu za cenu nominálu v českých korunách se zaručovala Česká národní banka. od 1. července 2006 tyto mince pozbyly svoji nominální hodnotu a jejich cena se řídí pouze nabídkou a poptávkou.
Od klasických pamětních mincí je třeba odlišit různé výroční mince vydávané pro běžný oběh. Ze současných českých oběžných mincí to jsou např. desetikoruna a dvacetikoruna z roku 2000 vydané na památku milénia, které jsou v běžném oběhu. Výroční oběžné mince razily v minulosti i Francie, SSSR, Španělsko, oba německé státy či Jugoslávie. Dnes jsou takovými mincemi např. americké či kanadské čtvrtdolary zobrazující jednotlivé státy USA či kanadské provincie. Mince tohoto typu vydávají také některé státy bývalého SSSR, ale též např. Austrálie. Rovněž každý ze států eurozóny má právo každoročně vydat jednu výroční oběhovou minci v hodnotě 2 eura, která platí na území celé měnové unie.
CA
Zdroj: Sbíráme mince a bankovky, Pavel Frouz, nakladatelství Dokořán, 2015
Staňte se předplatitelem pro zobrazení a přidávání komentářů.
Objednat předplatné