Trh se šperky loni klesl, u stříbra byl nejnižší za pět let
19.7.2020
Praha 19. července (ČTK) - Český trh se šperky z drahých kovů po předchozím růstu loni klesl. Počet zlatých šperků, které Puncovní úřad loni opatřil ochrannou značkou, klesl nepatrně a zůstal poblíž nejvyšších hodnot od roku 2010. V případě stříbrných šperků byl ale pokles téměř pětinový a počet šperků nejnižší za pět let. U platinových šperků činil pokles osm procent. Vyplývá to z výroční zprávy Puncovního úřadu za rok 2019.
Puncovní úřad loni opatřil ochrannou značkou 1,1 milionu zlatých šperků o celkové váze 2,05 tuny, zatímco o rok dříve to bylo 1,104 milionu šperků. Počet stříbrných šperků opatřených puncem loni klesl na 908.000 z 1,13 milionu v roce 2018, celková váha se blížila k sedmi tunám. Počet šperků z platiny označených puncem klesl ze 786 na 723.
Podle úřadu je objem zlatého, stříbrného i platinového zboží stále vysoký. U předloženého zboží úřad často zjistil závady v ryzosti a zboží tak neuvolnil k prodeji. Závadných šperků loni zachytil 29.308. Špatná deklarovaná ryzost představovala čtyři procenta závad, 1,5 procenta připadlo na nižší než zákonnou ryzost a ve zhruba procentu šlo o zboží z obecného kovu.
Závadné zboží úřad zachycuje přesto, že výrobci i dovozci vědí, že je zboží kontrolováno. Z Česka bylo předloženo 574.000 kusů šperků, půl procenta bylo závadných. U italských šperků podíl závad činil 0,7 procenta, u německých 0,75 procenta, zatímco u zboží z Turecka a Číny to bylo přes dvě procenta a u šperků z Hongkongu, Thajska či Španělska více než pět procent.
Nejvíce zboží z drahých kovů se do Česka dováží z Itálie (2,287 tuny), Německa (935 kilogramů), Turecka (633 kilogramů), Číny (537 kilogramů) a Bulharska (358 kilogramů). Podíl tuzemské výroby k dovozu činí u zlata kolem 80 procent, u stříbra kolem 30 procent. Podle úřadu to potvrzuje dobrou konkurenceschopnost tuzemských šperkařských společností.
Podle zákona podléhá puncovní kontrole stříbrné zboží, které je těžší než tři gramy, u zlata a platiny je tento limit půl gramu. To znamená, že u výrobků do těchto gramáží stačí trvanlivé označení ryzostním číslem od obchodníka, který za něj ručí. Česko zatím nepřistoupilo k akceptování zboží z palladia. Tento kov je sice zahrnut ve výčtu drahých kovů v puncovním zákoně, není ale vyčleněn jako kov k výrobě šperků. Dlouhodobě po tomto zboží není v Česku poptávka.
Vývoj cen drahých kovů na světových burzách je podle úřadu obtížné odhadovat. Závisí na mnoha faktorech, mimo jiné na politické situaci ve světě, vývoji válečných konfliktů i hospodářských výkyvech v silných ekonomikách. Od začátku roku cena zlata ve světě stoupla o více než 18 procent, začátkem července vyšplhala na nejvyšší úroveň od listopadu 2011. Pohybovala se v přepočtu kolem 42.500 korun za troyskou unci (31,1 gramu). Investoři považují zlato za bezpečné útočiště v období nejistoty. Pro Puncovní úřad je nejdůležitějším faktorem ekonomická situace v Česku a od ní se odvíjející koupěschopnost obyvatel. Česká ekonomika kvůli omezením spojeným s šířením koronaviru letos podle odhadu Evropské komise propadne o 7,8 procenta, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj předpokládá pokles HDP o 9,6 procenta.
Trh se zlatými šperky v Česku od roku 2014 zvolna rostl. Dna dosáhl v roce 2013, kdy úřad opuncoval 708.000 zlatých šperků o hmotnosti 1,463 tuny. Bylo to nejméně zlatých šperků s ochrannou známkou od roku 1993. Posledním vrcholem trhu byl rok 2007, kdy úřad opuncoval 1,893 milionu zlatých šperků o hmotnosti 4339 kilogramů. Na výrobce a prodejce šperků poté dolehla hospodářská krize.
gcm jw
šperky Puncovní úřad
Staňte se předplatitelem pro zobrazení a přidávání komentářů.
Objednat předplatné