Vstup do EU dal vinařům zákaz výsadby a přístup na trh
1.5.2019
Praha 1. května (ČTK) - Zákaz nové výsadby vinic, ale zároveň také přístup na evropský trh přinesl českým vinařům rok 2004, kdy Česká republika vstoupila do Evropské unie. Výkonný ředitel Svazu vinařů ČR Martin Půček ocenil v rozhovoru s ČTK rovněž peníze z unijních fondů, když za posledních 15 let podle něj obor získal zhruba dvě miliardy korun.
"Asi nejzásadnější pomocí vinohradnictví a vinařství představuje přístup ke strukturálním fondům Evropské unie a k fondům společné organizace trhu s vínem, z nichž každoročně čerpáme zhruba 120 milionů korun, tedy celkem bezmála dvě miliardy za posledních 15 let," uvádí Půček. Pětina peněz podle něj jde do investic ve sklepním hospodářství, zbytek pak na klučení starých vinohradů s nevhodnými odrůdami nebo na vysazovaní odrůd s potenciálně větším uplatněním na trhu.
"Přístup na jednotný evropský trh je tak další výhodou našeho členství v EU. Nutno ovšem dodat, že jde o benefit, který s sebou nese i negativní stránky. Na český trh se snáze dostávají i nekvalitní nebo falšovaná vína z jiných zemí, na což kromě jiného musela reagovat zvýšenou aktivitou česká legislativa a kontrolní orgány," podotknul. Jak uvedla Státní zemědělská a potravinářská inspekce letos v únoru, novela vinařského zákona, která platí od předloňska, pomohla výrazně omezit nejhorší prohřešky, kterých se dopouštěli dovozci a prodejci sudových vín. Šlo o ředění vína vodou, doslazování přidaným cukrem a falšování původu. Dříve mohla být sudová vína anonymní a bylo obtížné dohledat výrobce či dovozce.
"Vinařská legislativa je pak další kapitolou, která doznala za dobu naše členství v EU značných změn. Z původního vinařského zákon a rozsahu zhruba 20 stran se stal 1000stránkový mimořádně komplikovaný dokument, se kterým mohou vinaři jen obtížně pracovat," dodal Půček.
Od vstupu EU do roku 2014 pak platil zákaz na rozšiřování výměry vinic na území členských států. Od roku 2015 se pak restrikce zjemnila, je možné každoročně vysazovat procento stávající plochy, tedy kolem 180 hektarů.
Podle poslední situační a výhledové zprávy ministerstva zemědělství bylo v ČR předloni 17.900 hektarů vinic. Mezi nejčastějšími pěstovanými odrůdami byly Veltlínské zelené, Müller Thurgau, Ryzlink rýnský a Ryzlink vlašský z bílých odrůd, Frankovka, Svatovavřinecké Zweigeltrebe a Rulandské modré z modrých odrůd.
Produkce vína v ČR se v posledních letech pohybuje kolem 660.000 hektolitrů ročně. Dvě třetiny jsou vína bílá, třetina červená.
drh mha
Staňte se předplatitelem pro zobrazení a přidávání komentářů.
Objednat předplatné